Kempa u Jablunkova

Když jsem připravoval celou aktivitu Top94, tak jsem s překvapením zjistil, kolik je geomorfologických celků na malém území kolem Jablunkova. Z chalupy během dovolené lehce dosažitelných. Asi nejpřekvapivější pro mě byla Kempa, s 571 metry nad mořem nejvyšší bod Jablunkovské brázdy (už poněkolikáté připomínám, že i nížiny a brázdy musí mit svůj nejvyšší bod). Místo, kde v posledních letech vyrostl pěkný lyžařský areál a hlavně výborná restaurace pod ním. A tak nám nedalo moc práce se donutit tam zajít podívat.

Vzali jsme to jako "bokovku" po návštěvě Koutů. Auto parkujeme na bývalém hraničním přechodu do Polska, odkud je to kousek na nejvýchodnější bod ČR. Ale to je jiný geografický příběh a dnes nás nezajímá. A navíc jsme tam už byli. Takže šup na druhou stranu. Chvíli po silnici do kopečka, pak po asfaltce kolem chalup, roztroušených v loukách, jak je to tady ve Slezsku obvyklé. Následuje pozvolné stoupání lesní panelovkou a už podcházíme lyžařský vlek, točíme spolu s cestou okolo sloupu vzhůru a pak už není kam stoupat. Jsme na vrcholku Kempy.

Mám rád jasně a jednoznačně označené vrcholky. A právě taková Kempa je - je tu nivelační sloupek i kámen, vše pro jistotu v betonové skruži. Asi aby to neničili v zimě lyžaři, nebo aby do toho nenarazil rolbař, kdo ví. Hlavně, že není sporu o správném místě. Kačenka se sice snaží prosadit, že nejvyšší bod je na koncovém sloupu od vleku a už na něj šplhá. Ale tenhle nápad nemá šanci na úspěch. Děláme vrcholové foto a moc se tady nezdržujeme, protože vrcholek je sice vrcholek, ale dole v restauraci "Pod Kempom" je taky dobře. Obzvlášť, když tak dobře vaří.

A trošku statistiky nakonec - ušli jsme nějakých 2 350 a vystoupali asi 80 metrů. Nic moc ve srovnání s jinými, ale hlavní je, že máme odškrtnuto. Záznam z Garmina je tady a těch pár foteček najdete jako obvykle zde.