Co je nového?
Tak jako mnoho lidí přede mnou a ještě víc po mně, i já toto léto (2018) docílím (fuj to je ale hnusné slovo) jistého životního jubilea. A to by jeden měl něco dosáhnout. Nebo se o to alespoň pokusit. Mistrovství světa nebo Olympiádu už asi nevyhraju, básnit ani malovat neumím, politikem být nechci, banku vykrást se mi příčí .... poskakovat nahý před volícím prezidentem by možná nebyl špatný nápad (určitě by dnes bylo alespoň o jednoho ústavního činitele míň, ten pohled by nemohl vydržet nikdo). Jenže co ti chudáci kolem a u obrazovek, kdyby mě viděli? A protože nerad dlouho přemýšlím, dostal jsem nápad využít jednoho neuchopeného projektíku. Šlo o málo - zdolání vrcholků všech geomorfologických celků, co jich v České Republice je.
Ten projektík pak někam zapadl jak to už tak bývá. A mně to přišlo jako docela dobrý nápad. A taky něco, co mohu dosáhnout a dokázat ... si, že to "dám".
Jak je to tedy s těmi geomorfologickými celky? Wikipedia píše : "Geomorfologický celek je jednotka šesté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku. Nadřazenou jednotkou je geomorfologická oblast, podřazenou geomorfologický podcelek. Na této úrovni se objevuje většina zeměpisných názvů, které běžně chápeme jako jedno pohoří." A přidává hned jejich seznam - je jich tam 93, jinde najdete 94. (Chvojnická pahorkatina ze Slovenska k nám zasahuje opravdu jen malým kouskem). Já beru ten vyšší počet. A název se začíná klubat.
Jednoduché plánování říká, že do 3 let by se to vše dalo zvládnout. Téměř všechny vrcholky jsou volně dostupné - pouze na Doupově je Hradiště ve vojenském prostoru. Na většinu z nich vede turistická značka a tam, kde nevede, pomůžou Mapy.cz a můj Garmin Fenix 5X. Něco zvládnu sám, něco s mojí milou (a milovanou samozřejmě) ženou Kačenkou. A třeba se občas někdo i přidá (proto tu budu mít i kalendář plánovaných kopců i seznam těch, které ještě chybí zdolat). Něco dám z domova v Libušíně, něco z mého druhého bydlení v Brně a někam se holt jeden bude muset vydat na více dní. Slezské hory pak lze zdolávat z chalupy nad Jablunkovem a jinam si udělat krasný vícedenní výlet. Budu se snažit z každého zdolaného kopce něco málo napsat a taky občas dát link buď na fotky nebo na filmík (max. 3 min). A kam už jsem vylezl každý uvidí na mapičce. A proč teda Top94? No to je přece každému jasné, ne?
Určitě nejsem první a ani poslední. Ale to mi nevadí, nemusím být unikatní. A navíc bych to rád také pojal jako přípravu na něco dalšího, co zatím držím pro sebe. Člověk si má dávat cíle a i cesta může někdy být cíl.
Libušín, 7. dubna 2018
........................
Tady najdete link na seznam všech kopců
Máte dotazy k projektu nebo nějaký nápad na ... prostě na něco? Chcete se přidat? Neváhejte a nechte mi vzkaz. Budu rád za vaše nápady, připomínky i pozdravy.
Už je to tak, všechno jednoho dne musí skončit. A tak se přiblížil den, kdy se vydávám na poslední kopec z celé série. Pravda, ještě před Sněžkou si vyšlápnu na Královecký Špičák a nějaký hnidopich by mohl možná oprávněně podotknout, že stejně nemůžu mít kompletních devadesát čtyři kopců za sebou. Ale to je mi v danou chvíli naprosto jedno. Pro...
Závěr několikaleté aktivity se blíží... a tak po delší době opět vyrážím. Poprvé bez Kačenky, případně její vzdálené podpory, holt život je svině. Tentokrát bude mým cílem Prosečský hřeben, což je nejvyšší bod (593 m.n.m.) Žitavské pánve. Na zpáteční cestě ještě odškrtnu Dílce, nejvyšší místo (366 m.n.m.) Středolabské tabule. Tady se zdroje trošku...
Moravský čtyřboj - Baldský vrch, Lázek s rozhlednou, Homůlka obležená kukuřicí a nakonec rezervace Jelení vrch - 2. 10. 2021 - https://photos.app.goo.gl/WRxQoSBeP9pK2Dxw5
Ty nemoci, to je teda něco. Na závěr dovolené jsme měli s Kačenkou vyrazit na jihozápad a zdolat u nás nejvyšší vrcholek Šumavy. Plechý se to tam jmenuje, má nějakých tisíc tři sta sedmdesát osm metrů nad hladinou moře a mapa slibovala pěkný sportovně-turistický zážitek. Jenže Kačenka trpí doma v posteli (ve skutečnosti si jen zašla k doktorům pro...
Poslední týden dovolené je tu. Kačenka má už po ní, a tak na nejvyšší kopec Krkonošského podhůří Hejlov vyrážím jako sólista. Hejlov nemá ani devět set metrů, přesně je to osm set třicet pět metrů nad mořem, a tak aby to nebyla úplná brnkačka, půjdu z Rokytnice nad Jizerou. Měla by to být hezká prochajda tak akorát na udělání žízně...
Tak už jsme doma, Kačenka má po dovolené a mně ještě zbývá týden, než se též zapojím do procesu. Nejvhodnější doba na ohlédnutí za týdnem, který jsme strávili na základně v Čeladné. A přitom zdolali další čtyři kopce, co na severu Moravy ještě čekaly na přidání do mapy úspěchů.
